Upozornění na povinnost právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku zapsat svého skutečného majitele do 1. ledna 2019

17.1.2019

Ostatní právnické osoby zapsané do dalších veřejných rejstříků (včetně svěřenských fondů zapsaných do evidence svěřenských fondů) pak musí svého skutečného majitele zapsat do 1. ledna 2021.

Zápis skutečného majitele (či změna zápisu) nepodléhá do 31. prosince 2018 soudnímu poplatku. Po uplynutí této doby bude činit poplatek za zapsání údajů o skutečném majiteli 1000 Kč.

Odkaz, kde lze provést zápis :

https://issm.justice.cz/podani-navrhu/formular

Osoba skutečného majitele po novele AML zákona ( proti praní špinavých peněz )

Dne 1. ledna 2017 nabyl účinnost zákon č. 368/2016 Sb., který do českého právního řádu implementuje tzv. čtvrtou směrnici o AML (dále jen „Směrnice“). Tento zákon podstatně novelizoval zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML Zákon“) a některé související zákony, zejména zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „ZoVŘ“). Novela mimo jiné mění definici tzv. skutečného majitele v AML Zákonu a jako úplnou novinku přináší povinnost právnických osob a svěřenských fondů zaznamenávat aktuální údaje o svém skutečném majiteli a zapisovat je do evidence údajů o skutečných majitelích.

Od 1. 1. 2018 tedy vznikla právnickým osobám zapisovaných do veřejných rejstříků vedených v režimu zák. č. 304/2013 Sb. a svěřenským správcům nová povinnost – nechat zapsat do Evidence údajů o skutečných majitelích osoby, které jsou „skutečnými majiteli“, neboť fakticky či právně, přímo nebo nepřímo vykonávají vliv nad právnickou osobou (svěřenským fondem). Pro právnické osoby vzniklé před 1. 1. 2018 je stanovena pro splnění této povinnosti jednoroční, resp. tříletá lhůta.

• Není bohužel zcela jasné, na jaký okruh právnických osob, svěřenských fondů a jim podobných uspořádání ta která zákonná úprava vlastně dopadá a proč. Zatímco § 4 odst. 4 AML zákona vymezuje obecně „skutečného majitele“, z. v. r. stanovuje okruh entit, které jsou povinny evidovat údaje o svých skutečných vlastnících odlišně (úžeji).
• Určení, kdo bude v konkrétním případě skutečným majitelem, nebude vždy jednoduché. Vždy bude třeba vyhodnotit nejen zákonnou úpravu a obsah zakladatelského právního jednání, ale i vlastní „realitu“ dané struktury.
• S ohledem na vývoj ve sjednocené Evropě čeká český AML zákon tak či tak další novelizace, která by si měla klást za cíl nejen sladit vnitrostátní právní režim s požadavky čtvrté a páté AML směrnice. Tato příležitost by měla být využita především k vytvoření funkčního – a pro všechny zúčastněné soukromé osoby i veřejnoprávní subjekty – smysluplného, férového, vyváženého a zároveň nepříliš zatěžujícího evidenčního mechanismu.
• Hledána by měla být také rovnováha mezi důrazem na transparentnost entit odlišných od člověka na straně jedné a ochrany soukromí, rodinného života a výkonu vlastnického práva na straně druhé. Tento hodnotový konflikt se zrcadlí zejména ve sféře správy rodinného majetku za pomoci fundačních a trustových struktur. Mám za to, že by mělo být „rodinným“ nadacím a nadačním fondům měřeno „stejným metrem“, neboť jde o funkčně srovnatelné instrumenty správy majetku. Jakékoli zvýhodnění jedné či druhé formy, zejména co se týče registračních/evidenčních povinností či daňových povinností, může mít za následek zavření dveří, které soukromé právo pro účel správy majetku po 1. 1. 2014 otevřelo.

Zdroj: http://www.bulletin-advokacie.cz/evidence-skutecnych-majitelu-v-mlze