Při rozhodování o výživném pro zletilé studující děti musí justice zohlednit účelnost a smysluplnost dalšího vzdělávání. Ústavní soud svým nálezem ze dne 8.10.2014 sp.zn. II. ÚS 2121/14, vyhověl stížnosti nemajetného otce, jenž musel platit na syna studujícího druhou střední školu a zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě, neboť jím bylo porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces. Nález nijak nezpochybňuje prakticky automatické výživné pro nezletilé studenty.
Soudy v Opavě a Ostravě se podle Ústavního soudu nevypořádaly s konkrétními okolnostmi případu. Dostatečně se nezabývaly tím, zda zletilý syn, jemuž je v současnosti 23 let, výživné skutečně potřebuje, zda studuje vhodnou školu a zda by si nemohl přivydělat brigádami. Zletilý se nejprve vyučil nástrojařem, později začal studovat soukromou obchodní akademii.
Ústavní soudci zopakovali, že pro posouzení vyživovací povinnosti a její výše, je vždy nutné vycházet ze všech specifických okolností případu a přistupovat k němu individuálně. V případě už zletilých dětí je tedy nutné posuzovat, do jaké míry je schopné obstarat si živobytí samo a v případě studia je nutné zhodnotit mimo jiné jeho časovou náročnost (a z ní plynoucí možnost případného přivýdělku) a zejména účelnost ve vztahu k budoucímu uplatnění v oboru, pro který má nadání a v němž má šanci na uplatnění.
Studium má podle Ústavního soudu u zletilých sloužit k prohlubování již získaného vzdělání, případně ke zlepšení vyhlídek na uplatnění. Vyživovací povinnost se naopak nevztahuje na „studium pro studium“, které je pouze prodlužováním mládí.
O zvýšení výživného rozhodl nejprve Okresní soud v Opavě, poté Krajský soud v Ostravě, který nyní po zrušení svého rozsudku Ústavním soudem případ projedná znovu.
Více informací na www.usoud.cz
